Vlevo suchá akadama - je potřeba zalít, vpravo mokrá tmavá - ještě nezalévat ZALÉVÁNÍ
Bez vody není života. To, že je akutní potřeba bonsai zalít poznáme podle svěšených listů, podle barvy povrchu zeminy, podle vytvoření mezery mezi zeminou a miskou. Takto přeschlé bonsaji nejspolehlivěji doplníme vodu podmokem, namočením zeminy i s miskou (nebo i bez ní) do nádoby s vodou, až přestane odcházet vzduch (bublat) je zalito. Pokud se rozhodneme jen pro tento způsob zálivky, musíme počítat s tím, že budeme bonsai častěji přihnojovat a přesazovat, protože se do namáčecí vody vyplaví živiny a jemné částečky zeminy vyplní vzduchové mezery a vyrobíme si tak skoro beton.
Často slyším „zalévám bonsai přesně podle návodu, ale přesto mi skomírá, kde je chyba“.
Na to v jakých intervalech zalévat není universální odpověď, protože se klima (sluneční záření, teplota, vlhkost, proudění vzduchu) v bytě či kanceláři liší, mění se i během ročních období, záleží i na druhu bonsaje, na umístění bonsaje, na bohatosti olistění, na složení zeminy, na velikosti misky a mnoha dalších faktorech. Častěji musíme zalévat v panelových domech s netěsnými okny a horkými radiátory oproti dobře izolovaným novostavbám s těsnými okny.
Neznáme-li botanický název a tím i nárok na vodu, pomůže nám, když bonsai vyjmeme z misky, silné, dužnaté konve kořenů udrží více vody, a není je nutno tak často zalévat jako rostliny s tenkými kořínky.
Zda je kořenový bal suchý zjistíme vizuálně a pomocí rukou, po vyndání z misky osaháme kořeny na dně misky. Dobrým pomocníkem je zemina AKADAMA na povrchu misky, světlá = suchá, zaléváme, naopak tmavá = mokrá, nezaléváme.
U nepřesazovaných importovaných bonsají bývá zemina nad miskou navršena do kopečku jako výřezu krajiny. Proud vody z konvičky přetéká přes misku, v tomto případě je lepší povrch navlhčit rozprašovačem a teprve potom pomalu a přerušovaně zalévat konvičkou, aby voda plně nasákla. Pomůže i odstranění kopečku a přesazení do nové zeminy.
Bonsai miska je zpravidla menší a nižší než normální květináč, proto bonsaje častěji zaléváme než ostatní pokojové rostliny.
Menší bonsaje v menších miskách a rostliny s tenčími listy rychleji vysychají a vyžadují častější zálivku, můžeme si pomoci tím že, místo podmisky použijeme větší tác naplněný keramzitem.
Naopak bonsaje s tlustšími listy vydrží déle bez vody, ale nesnesou trvale naplněnou podmisku vodou.
Pozor na začátek topné sezony, teplé radiátory rychle vysouší vzduch i zeminu bonsají, musíme proto častěji zalévat, zde není pravdou, že na zimu zálivku omezíme.
Odstáním se voda prohřeje na pokojovou teplotu a případný chlor se odpaří, vodního kamene, pokud nám vadí bílý až rezatý povlak na kořenech a okrajích misky, se zbavíme převařením vody.
Rosení bonsají nenahradí zálivku, není tak důležité jak se traduje, rosením tvrdou vodou vytváříme bělavý až rezatý povlak kamene na listech, ten se dá odstranit leskem na listy Perfect Plant. Musíte jej ale stříkat alespoň ze vzdálenosti 30 cm, aby se listy nezmrazily a počítat s tím, že stříkáte v bytě olej.
KDY ZALÉVAT
Tak jako stanoviště a dostatek světla, je pro zdravý růst bonsají důležitá i správná zálivka. Pro každou rostlinu však platí jiná pravidla zálivky a jiné je i množství vody, kterou rostlina potřebuje. Např. sukulenty se spokojí s mnohem menším množstvím vody, než třeba Ligustrum chinensis. Pro všechny bonsaje (mimo sukulenty) platí, že potřebují vodu dříve, než jsou úplně suché.
Vlhkost zeminy poznáme podle její barvy: čím je světlejší, tím je sušší. Výborně se při rozpoznávání zalité a nezalité bonsaje osvědčil následující recept: dáme-li na povrch substrátu v misce japonskou zeminu AKADAMA, vypadá nejen upraveně, ale barevný rozdíl suché a vlhké zeminy rozpozná snadno každý.
Potřeba zálivky suché zeminy se dá zjistit také poklepáním u okraje misky. Pokud miska zvoní, je zemina suchá a je nejvyšší čas znovu zalévat. Také prstem ruky snadno zjistíme, je-li povrch země mokrý nebo suchý. Je-li skoro suchý, rostlina potřebuje neprodleně vodu.
Je-li zemní bal u bonsaje dostatečně prokořenělý (pozor na čerstvě přesazené rostliny), můžeme ho vyndat z misky a následně zjistit jeho vlhkost.
Před další zálivkou bonsaje by měl substrát trochu vyschnout. Pokud je zemina v misce stále mokrá, nebo když je u rostliny s tlustějšími listy trvale voda v podmisce, mohou některé kořeny uhnívat. Ty, co se udrží při životě, pak nestačí zásobovat vodou listy a ty zasychají.
Vlevo suchá akadama - je potřeba zalít, vpravo mokrá tmavá - ještě nezalévat
Na úplné přeschnutí zeminy reagují rostliny opadem nebo zasycháním listů. Je to přirozená obrana bonsaje, která si chce zachránit spící pupeny, kořeny a další životně důležité orgány tak, aby dokázala pokračovat v růstu, nastanou-li pro ni příznivější podmínky. Následný dostatek světla na probuzení pupenů, snížená zálivka (protože menší množství listů odpaří méně vody), přihnojení, popřípadě vitaminové přípravky DUHA z Japonska (nebo český BONSAI ELIXÍR) způsobí, že rostlině narostou do jednoho měsíce nové listy. Větve, které při ohybu praskají nebo už pod seškrábnutou kůrou nejsou zelené, dále neporostou, zaschnou a je třeba je odstranit.
Jestliže zůstává zemina delší dobu vlhká bez toho, že byste ji zalévali, je schopnost přijímat vodu narušena a je něco v nepořádku s kořeny. Takovou rostlinu ihned vyjmeme z misky, prohlédneme kořeny, ošetříme je a bonsai zasadíme do nového propustného substrátu.
Kropíme-li i květy rostliny, výrazně tak zkracujeme dobu kvetení.
JAK ZALÉVAT
Před zálivkou suché zeminy je dobré ji nejprve navlhčit ručním tlakovým rozprašovačem a teprve pak zalévat konvičkou na květiny. Důvod je jednoduchý: zemina v misce je většinou spolu s náběhy kořenů navršena do kopečku. Je to estetická záležitost, kdy se snažíme i v misce o určitý charakter výřezu krajiny. Z toho kopečku ale, pokud jsme ho předem nenavlhčili postřikovačem, voda při zalévání odtéká.
Zalévání hadicí v zahradě s jemným kropítkem
Zalévání bonsajovou konvicí s dlouhou hubicí a kropítkem s malými otvory
Jemné kropítko z PET lahve
Navlhčení rozprašovačem
Normální konvička
Japonská bonsai konvička má dlouhý krk a jemné otvory pro snadné navlhčení suchého povrchu substrátu v misce, ale dá se použít jen v zahradě, na balkoně nebo doma v koupelně, protože při zalévání touto konvičkou je v pokoji vždy malá potopa.
Aby se mohla voda do zeminy plně vsáknout, zaléváme vždy pomalu a přerušovaně. Zaléváme tak dlouho, až voda odtéká drenážními otvory misky. Jestliže je půda příliš suchá, odtéká voda odtokovými otvory ihned, aniž by byla bonsai zalitá. Je to dáno tím, že se kořenový bal při smršťování oddělil od stěny misky a vznikla mezera, kterou námi dodávaná voda prostě odteče. V tomto případě raději ponoříme bonsai asi do poloviny misky do nádoby s vodou. Vyndáme ji, až se začne vzlínající vodou zvlhčovat povrch zeminy. Používání ponorné lázně asi třikrát v měsíci rostlině prospívá. Každodenní zálivka podmokem ale vhodná není, mimo jiné proto, že se do vodní lázně vyplavují ze substrátu živiny.
Bonsai ponořená do poloviny misky, zalévání podmokem
Protože by voda vytékající z odtokových otvorů v misce mohla v bytě poškodit nábytek, používají se mělké podmisky. Nízké jsou nejen z estetických důvodů, ale i proto, aby v nich nestálo větší množství vody a bonsaje netrpěly mokrem. Podmisky mohou být i součástí dřevěného stolku, popř. je u stolků nahrazují hlubší plechové vaničky.
Bonsai na podmisce
Bonsai na podstavci s plast. podmiskou
Bonsai na dřevěném stolku s plechem a keramzitem
Bonsaje na plastovém tácu naplněným keramzitem
Na parapety se dají použít i podmisky plastových truhlíků na muškáty, naplněné drobným keramzitem. Máme-li malou bonsai v misce s obsahem 0,1 litru zeminy a nestačíme-li v suchém bytě zaléváním doplňovat odpařenou vodu, pomohou nám například 2 litry mokrého keramzitu na tácu. Přes neglazované dno keramické misky si kořeny bonsaje vodu nasají. Pozor ale, některým rostlinám (např. fíkusům) stále přemáčený keramzit nevyhovuje. Bonsajím necháme narůst do keramzitu jen mladé světlé kořínky, které dříve než zdřevnatí, přetrhneme nadzvednutím bonsaje (po 2 - 5 týdnech). Po delším čase (déle než půl roku) by vyživující kořeny byly jen v keramzitu a po jejich odstřižení by v bonsai misce nezůstaly skoro žádné kořeny potřebné pro růst bonsaje.
Zalévání pomocí knotů je trvalé a pohodlné. Jako knot postačí pletená šňůra od stanu délky asi 40cm, která se pomocí háčkovací jehly protáhne odtokovými otvory. Vodotěsné (z obou stran glazované) hlubší podmisky naplníme pískem nebo drobným keramzitem, do něj zatlačíme knoty a naplnímeje asi do poloviny vodou. Tento pohodlný způsob zalévání může mít ale za následek, že bonsaje budou příliš mokré. Proto vodu do podmisek nedoplňujeme v okamžiku, kdy tam chybí, ale až potom, když vysychá povrch zeminy v misce. Bonsaje přes knoty stačí zalévat po 8 až 10 dnech. Když dáme knoty do větší nádoby naplněné vodou nebo mokrou rašelinou, vydrží rostliny bez naší přítomnosti až 3 týdny. Zalévání pomocí knotů se většinou hodí na dobu dovolených nebo prázdnin. Doporučuji vyzkoušet ještě před vaším odjezdem.
Zálivku našich bonsají ale můžeme řešit i profesionálně. Můžeme si zakoupit automatickou závlahu, například kapkovou závlahu na časový spínač nebo tzv. „mokrý list“.
Čeští kutilové mají i řadu zlepšováků: protože jen málokteré malé čerpadlo dává potřebný tlak do jemných rozprašovačů, nahrazují ho např. čerpadlem z ostřikovačů skel automobilů s elektrickým trafem.
Většině pokojových bonsají neprospívá v zimě suchý vzduch od ústředního topení, v suchých panelových domech, kombinovaný s nedostatečnou zálivkou. Vyhovuje jim vzdušná vlhkost 40 až 50 %, která je vhodná i pro člověka. V zimě se proto doporučuje dát do místnosti elektrický zvlhčovač vzduchu nebo odpařovací nádoby. Vzdušná vlhkost se zvýší i při sušení prádla na radiátorech. Usazují-li se nám při zálivce na okrajích misky a na bázi kořenů bílé nebo rzivé soli z tvrdé vody, pravidelné rosení listů raději vynecháme.
Protahování knotu háčkem
Knoty sají vodu ze skleněné nádoby
Automatická kapková závlaha Gardena
Vyšší vzdušné vlhkosti dosáhneme u choulostivých rostlin také tím, že je uzavřeme do skleněného prostoru. Pro malé bonsaje se hodí akvarium nebo větší skleněné nádoby pro rybičky. Ideální je uzavřená skleněná vitrína, na jejíž střechu můžeme dát jako dodatečné osvětlení výkonem odpovídající zářivku.
JAKOU VODOU
Voda na zalévání by neměla být moc studená, měla by mít pokojovou teplotu. Toho dosáhneme tím, že necháme vodu v konvičce několik hodin odstát, čímž se zbavíme i případného chloru. Z ochlazené půdy nemůže rostlina dobře přijímat vodu ani žádné přírodní látky. Rostlinám, které mají rády teplo (např. fíkusům) prospívá zálivka vodou teplou až 40 stupňů celsia (teplota vody na koupání).
Je-li voda příliš tvrdá, zjistíme až v době, když se u paty kmene a na okraji nádoby vytvoří bílý okraj. To je známka, že musíme vodu změkčit. Převaříme ji a necháme odstát. Je-li tvrdá i potom, přimícháme k ní dešťovou vodu nebo do nádoby s vodou asi na dva dny ponoříme plátěný pytlík z neupravenou rašelinou se závažím z kamene. Po několika týdnech používání ale musíme rašelinovou náplň v sáčku vyměnit!
Tvorbě bílých povlaků (solí) na misce a spodní části kmene se, hlavně u malých, dobře prokořenělých bonsají, dá zabránit také tak, že stromek vyjmeme z misky a ponoříme asi 1/2 kořenového balu do misky s vodou.
Usazená sůl na kořenech
Zalévání podmokem bez misky