TVAROVÁNÍ

Bonsai je v podstatě miniatura normálního stromu. Různé tvary vycházejí z přírody (viz japonská typologie) a abychom z rostliny vytvořili bonsai nebo u bonsaje zachovali a udrželi její charakter, musí se občas tvarovat.
Řez a drátování jsou nejdůležitější zákroky pro udržení, popřípadě vylepšení tvaru bonsaje. Růst jednotlivých druhů pokojových rostlin je rozdílný a některé, například Ligustrum chinensis, je třeba zakracovat velmi často. Naproti tomu třeba Podocarpus stříháme zpravidla jen jedenkrát ročně.        Aby byly bonsaje stále hezčí, nebo aby si zachovaly svoji původní krásu, je třeba po určité době tvarování opakovat.
Pokojové bonsaje se mohou řezat, stříhat, zaštipovat, drátovat a někdy i přesazovat v libovolnou roční dobu. Ovšem nejlepší čas pro hlavní zásahy na rostlině je březen nebo duben.
Základní řez (prosvětlení koruny) děláme při přesazení, drobné zásahy pak během vegetace. Používáme kleště, nůžky, jemnou pilku nebo nůž. Větší rány zamažeme Bonsai lakem nebo Cu-pastou. Silnější větve zakracujeme raději nadvakrát.

ZAŠTIPOVÁNÍ VÝHONŮ A LÍSTKŮ

            Začátečníci se bojí bonsai stříhat a myslí si, že pro ni dělají to nejlepší, že ji neubližují. Na nezkracovaných dlouhých větvích jsou listy jen na jejich koncích, uvnitř koruny, kde je tma, větve vyholují (listy žloutnou a opadávají). Místo toho aby,  jsme měli doma muže elegána (ostříhaného, oholeného umytého) máme bonsai, která se dá přirovnat k bezdomovci (nemyté neudržované, dlouhé vlasy a fousy ...)
Pupeny ponecháme jenom tam, kde se mají vyvinout větvičky, ostatní vyštípneme. Pro udržení správného tvaru nové výhonky stále zakracujeme, stromek tím bude zdravější a silnější. Koruna získá více vzduchu, světla, dosáhne jemnějšího rozvětvení, ohraničení délky růstu, zesílení větví na svém spodním okraji a správný směr dále rostoucích větviček.
Stopka listu u posledního pupenu po zakrácení větve ukazuje směr růstu nového výhonku. Tento poznatek využívá čínská metoda „stříhat a nechat růst“ a i my bychom si na tuto skutečnost měli dát pozor!
Nové přírůstky, které vyčnívají ze založené koruny, průběžně odstříháváme nůžkami nebo zaštipujeme nehty, pinzetou popř. štipkami. U bonsají s malými listy zakracujeme nové výhony na obrys stromku, či „obláčku“ větve.
Bonsaje s většími listy, např. fíkusy, zakracujeme nůžkami hlouběji o 2 až 3 listy, než je zamýšlený tvar koruny. Musíme totiž počítat s růstem nových výhonků z paždí listů.
Pokud se nám stane, že bonsai z požadovaného tvaru přeroste, můžeme ji v době, kdy je dostatek světla radikálně zakrátit (ostříhat „do hola“ i na silnější větve) včetně odstranění listů. Tento zásah neděláme nikdy v zimě a listy netrháme, ale stříháme a necháváme řapíky listů. Nejlepší je, pokud máme možnost umístit takto ošetřené bonsaje v zahradě nebo na balkoně na plném slunci.
Zaschlé a starší větve, které nepotřebujeme, odstraníme konkávními kleštěmi, po kterých na kmeni nezůstávají „věšáky“.

DRÁTOVÁNÍ

Ke změně tvaru kmene a větví bonsaje nebo k jejímu založení se nejčastěji používá tvarovací drát spirálovitě namotaný na větev či kmen. Ten pak slouží po nezbytně nutnou dobu pro zafixování nového tvaru jako dočasná dlaha. V některých případech (např. u stromů s velice jemnou kůrou) se využívá pro změnu směru růstu větví i závaží, stažení ohýbané větve ke spodní, ke kmeni, ke kořenům, k misce apod. Ohýbání pomocí heverů, techniky rozdvojení větve a vyříznutí klínu u kmene jsou speciální techniky, které zde popisovány nejsou. Informace o nich můžete nalézt v odborných časopisech.

ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO ŘEZ PŘI ZAKLÁDÁNÍ BONSAJÍ

1. ponechme si čas pro pozorování a přemýšlení, neberme hned do ruky nůžky
2. snažme se založit co možná nejnižší bonsai, ideální poměr síly paty kmene k výšce bonsaje je 1 : 7, například kmen 2 cm = výška 14 cm
3. přednostně odstraníme silnější větve, protože jsou delší a hůře se tvarují drátem; ponechané slabší větve vytváří dojem silnějšího kmene 
4. vrchol má růst nahoru a lehce se naklánět směrem dopředu
5. postranní větve mají stát ploše, směrem ven
6.  aby byla viditelná větší část kmene a náběhy větví, musí být přední strana bonsaje bez větví, pouze v horní části koruny mohou vpředu zůstat malé větvičky a výhony
7. pouze zadní část koruny může být hustá
8. spodní část kmene, asi 1/3, je zcela bez větví
9.  hlavní větev je nasazena nejníže, směřuje vpravo nebo vlevo a mírně dopředu
10. nepřirozené větve, které se nedají upravit drátováním, odstraníme; zpravidla odstraníme i jednu ze dvou větví, které rostou naproti sobě ve stejné výšce kmene nebo vyrůstají těsně nad sebou popř. vedle sebe
11. při pohledu shora mají být jednotlivé větve rozloženy tak, aby nestály nad sebou a nestínily si; poloha posledního listu na vyzrálém výhonku nebo větvi po zakrácení určuje budoucí směr růstu výhonku; list dolů = přírůstek také dolů
12. po zakrácení má koruna vypadat trochu chudší a menší, než je ideální obraz bonsaje
13. každý řez je zásah do hormonového hospodaření rostliny. Proto dopřejeme stromku do dalšího řezu alespoň dva měsíce odpočinku
14. fíkusy a pryšce obsahují mléčnou šťávu, která kape ze všech řezných ran. Zastavit se dá mlžením rostliny čistou vodou nebo plamenem zapalovače po dobu maximálně 1 vteřiny

POSTUP PŘI ŘEZU

Po základním zkrácení kmene, kterým řez nově tvarované bonsaje začíná, bude nový vrchol tvořit jedna z větví stromu. Pokud neroste přímo nahoru, můžeme jí požadovaný směr zajistit tvarovacím drátem. Po zakrácení vrcholového výhonu na 3 až 5 pupenů nad posledním rozvětvením získáme budoucí výšku stromku. Poslední pupen má směřovat směrem nahoru. Korunu do požadovaného tvaru založíme tím, že ji stříháme nůžkami podobně jako živý plot. Tak i postranní větve získají správnou délku. Dále větvičky sestříháme tak, aby při pohledu shora měly tvar trojúhelníku.
Pupen na konci větve má směřovat směrem dolů. Vedlejší větvičky, rostoucí kolmo nahoru, zakrátíme na 1 až 3 lístky tak, že vytvoří po dalším růstu polštářovité vyplnění větve. Když i po řezu výhonů v koruně blízko sousedící větve splývají, odstraní se ta, která zanechá v siluetě stromku větší mezeru. Samozřejmě jen tehdy, pokud je tento efekt potřebný.
Rány po řezu větví síly tužky ošetříme Cu-pastou, bonsai lakem apod. Po řezu by měla každá jednotlivá větev „stát volně“ a nedotýkat se sousedních.